Historie pošty v obci Dolní Bečva

 V letošním roce, 1.října 2010, slaví poštovní úřad v obci Dolní Bečva 90 let od svého otevření. Historie poštovní přepravy v obci Dolní Bečva je však delší a začala se psát již v roce 1901. Obec byla  poměrně velká (v roce 1900 měla 1595 obyvatel, kteří bydleli v 227 domech), ale obchodníci, řemeslníci, občané vč. fary a školy museli své poštovní zásilky do té doby vyzvednout nebo podat na poště v Rožnově, kde byl poštovní úřad již od r. 1850, nebo v Hutisku (p. ú. od r. 1891). Pro usnadnění poštovního spojení s Rožnovem byla proto v Dolní Bečvě od 1.6.1901 otevřena c.k. poštovna, která zabezpečovala základní poštovní služby. Nejprve to bylo podání a doručení listovních zásilek a později k nim přibyly také peněžní a balíkové zásilky. Poštovna byla podřízena vyúčtovacímu poštovnímu úřadu v Rožnově a byla pravděpodobně umístěna v domě č. 184 -  školav Dolním Rozpitém, kde bydlel a vykonával funkci správce a později nadučitele Dionýsius Josef Polanský. Jeho manželka  Amálie Polanské tuto poštovnu vedla jako  poštovná. Od roku 1912, kdy se Polanští přestěhovali do nově postaveného domu č. 250, byla poštovna v tomto domě. Škola č.p. 184 a dům č.p. 250 (dnes dům rodiny Zátopkovy), ve kterých poštovna byla umístěna jsou na obrázcích.

Poštovna používala k označování přijatých případně doručených poštovních zásilek gumové dvouřádkové razítko s německo-českým opisem *UNTER BEČWA * DOLNÍ BEČVA viz. přiložený obrázek. Razítko bylo otiskováno vždy mimo známku nalepenou na dopise nebo dopisnici. Tu znehodnotil denním razítkem až poštovní úředník na poště v Rožnově.

Poštovna zajišťovala poštovní služby bez nějakých problémů až do roku 1916, ve kterém si starosta obce, farář a další občané stěžovali na správkyni zdejší poštovny u C.K poštovního a telegrafního ředitelství v Brně. Následovala řada dopisů mezi C.K. poštovním ředitelstvím, Ředitelstvím pošt a telegrafů československé pošty v Brně, poštovnou, vyúčtovacím poštovním úřadem v Rožnově p. Radh. a představenstvem obce Dolní Bečva, ( vč. žádosti o zřízení poštovního úřadu),  což nakonec v roce 1920 skončilo zrušením poštovny a otevřením poštovního úřadu Československé pošty, který poštovnu nahradil.

V dubnu 1920 Ministerstvo pošt a telegrafů v Praze konečně rozhodlo a odeslalo do Brna tento přípis:

„Ředitelství pošt a telegrafů v Brně:

 Povoluje se zřízení poštovního úřadu v obci Dolní Bečva , politický okres Valašské Meziříčí;
Úřad budiž zařazen do nejnižšího stupně úřadů III. třídy a budiž první správní rok administrován na státní útraty. Nový úřad bude míti  jméno Dolní Bečva a bude vykonávat obyčejné služební funkce včetně služby pro poštovní úřad šekový a bude spojen jedenkrát denně k poštovnímu úřadu v Rožnově pod Radhoštěm. K obstarávání sluhovských výkonů zřizuje se u tohoto úřadu jedno pracovní místo plně zaměstnané sluhovské síly a povoluje se roční sluhovský výměrek částkou 276,- Kč. Úřední výměrek stanoví se částkou 125,. Kč. Dnem aktivování úřadu budiž poštovna v Dolní Bečvě zrušena a požitky poštovnému budiž zastaveny. Den otevření úřadu budiž sem oznámen a o razítka a pomůcky budiž zvlášť žádáno. Přílohy, kromě informační tabulky I a situačního náčrtu  se vracejí ;  informační tabulka II, která ke spisům připojena nebyla, budiž sem ihned zaslána.“
 

Činnost poštovny byla ukončena k  30. září 1920, s tím, že od 1.října 1920 byl v obci aktivován poštovní úřad, jehož vedením pověřilo Ředitelství pošt a telegrafů československé pošty v Brně poštovní asistentku Emilii Schmidtovou z Hranic.

Nový poštovní úřad, byl umístěn v domě č.p. 311 – (dnes prodejna květin). K obstarávání sluhovských výkonů a jako výpomocná síla byla na poštu přijata paní Františka Skalíková z č. 199, která zde měla na starosti mimo doručování zásilek také úklid, topení vč. přípravy dříví. Za tyto práce obdržela měsíčně 75 Kč. Po zaškolení byla později přijata jako poštovní posel (listonoš) za měsíční plat 300 Kč. Její práce nebyla lehká, protože musela denně, za každého počasí, doručit pěšky do Rožnova kabelu s poštovními zásilkami na zádech. Pokud bylo zásilek více  používala k jejich přepravě ruční vozík nebo v zimě sáně. Tento způsob pěší přepravy zásilek byl prováděn až do r. 1927, kdy bylo zavedeno pravidelné autobusové spojení z Frenštátu p. Radh. na Horní Bečvu přes Rožnova p. Radh.,  Dolní a Prostřední Bečvu.

V roce 1923 vystřídala  Emílii Schmidtovou ve funkci vedoucí pošty Anežka Šímová z Troubek u Přerova. Ta ale ve funkci vedoucí pošty byla jen krátce, protože byla 1. února 1924 na poště zastřelena neznámým mužem, kterému půjčila větší obnos peněz. Když jej upomínala o jejich vrácení tak ji na poště zastřelil a uprchl.

Po této tragické události nastoupila do funkce vedoucí pošty paní Fukalová, která pocházela od Brna. K ní je možno poznamenat, že byla matkou syna Gustava, který pod uměleckým jménem Brom vedl známý jazzový orchestr Gustava Broma z Brna.

Po sedmi letech, v r. 1927 se poštovní úřad přestěhoval do domu č.p. 250 Polanských (dnes dům rodiny Zátopkovy), kde byla v létech 1912 až 1920 poštovna. Funkci poštmistrové zde zastávala Bohumila Polanská, dcera bývalé vedoucí poštovny Amálie Polanské. Jako listonoši zde pracovali celou dobu Františka Skalíková, kratší dobu Jan Šturala a Josef Pařenica.

V létě 1934 se poštovní úřad přestěhoval od Polanských do nově postaveného domu č. p. 275 Bohumíra Maléře, který měl řeznickou živnost. Funkci poštmistra zde vykonávala paní Stejskalová a to až do r. 1945. Jako listonoši na poště pracovala Františka Skalíková a Karel Maléř a kratší dobu také Boh. Pavlík a Rudolf Zůbek. V r. 1936, kdy byl do obce zaveden elektrický proud, byl na něj připojen také poštovní úřad spolu s 26 domy ve středu obce. V r. 1937, kdy byla na poštovní úřad připojena telefonní linka a byla zde zřízena veřejná telefonní hovorna.    

Od r. 1945 vedla poštovní úřad paní Veselá, která zde pracovala až do roku 1947, kdy ji nahradil nový poštmistr Miloš Dědič, rodák z Lysic u Brna. Ten poštovní úřad vedl až do r. 1952. Poštovními doručovateli byli Karel Maléř a s manželkou a později také jejich syn Milan Maléř.

Od r. 1952 vedl poštovní úřad Karel Maléř. V červenci 1955 byl otevřen nově postavený obecní dům č. p. 340 a poštovní úřad se do něj přestěhoval. I zde byl vedoucím Karel Maléř a poštovními doručovateli byli jeho manželka, Vincenc Maléř a Milan Maléř.

V r. 1972 byla do funkce vedoucí jmenována Jaroslava Tovaryšová z Horní Bečvy, která zde byla až do r. 1977, kdy ji nahradila Jana Krajňáková, která tuto funkci zastává i v současné době.poštovními doručovatelkami byly paní Maléřová, Bicková, Manová, Jurajdová a Krhůtková. Od roku 2000 pracovaly jako poštovní doručovatelky paní Vavřínová , Porubová a Solánská.   

K označování zásilek používal tento poštovní úřad v období 1. československé republiky dvoukruhové razítko s můstkem s úplným datem sestávajícím ze dne, měsíce, roku a hodiny odeslání, po obvodu s opisem * DOLNÍ  BEČVA *  Č.S.P. . s rozlišovacím písmenem a.

V období protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945) bylo nejprve používáno původní razítko s odstraněnými iniciálami  Č.S.P. (1939 -1940) a od r. 1940 dvoukruhové razítko s můstkem,  s německo-českým opisem * UNTER-BETSCHWA * DOLNÍ BEČVA s rozlišovacím písmenem a .  Po osvobození od května 1945 do r. 1946 to bylo totéž,  tzv. znárodněné,  razítko s vylomeným německým textem s českým opisem * DOLNÍ BEČVA*. Od r.1946 bylo toto razítko nahrazeno novým dvoukruhovým razítkem československé pošty s opisem * DOLNÍ BEČVA* s rozlišovacími písmeny a, b .  ... Od roku 19.. bylo používáno obdobné razítko, které mělo místo rozlišovacího písmene rozlišovací číslice 1, 2 a 3. V roce 1973 bylo poštovnímu úřadu v Dolní Bečvě přiděleno poštovní směrovací číslo 756 55, které se objevilo i na novém razítku 756 55 DOLNÍ BEČVA s rozlišovacími čísly 1,2,3 a 4.  Od r. 2004. ve kterém se úřad stal satelitním je používáno pouze razítko s rozlišovacím číslem 4. a ostatní razítka byla odevzdána s.p. Česká pošta.

 V rámci modernizace poštovního systému byl k 22.10. 1997 uveden do provozu nový počítačový systém APOST, který přispěl k urychlení a zlepšení práce při odbavování zásilek na poštovním úřadu Dolní Bečva. 

Od r. 2004, v rámci reorganizace poštovní správy, je poštovní úřad Dolní Bečva veden jako tzv. satelitní pošta, která má pouze vedoucí a doručování zásilek zajišťuje vedoucí poštovní úřad  756 61 Rožnov pod Radhoštěm 1, pod kterým v současné době pracují pro Dolní Bečvu 2 doručovatelky.
 

V současné době zajišťuje poštovní úřad standardní služby České pošty, mezi které patří příjem, výdej a odesílání všech druhů poštovních zásilek, peněžní služby Poštovní spořitelny, sazka, sportka, spolupráce s aliančními partnery – Poštovní spořitelnou, Českomoravskou stavební spořitelnou a Českou pojišťovnou a.s.. Vzhledem k tomu, že od reorganizace v r. 2004 pracuje na poštovním úřadě pouze jedna pracovnice, která za rok 2009 odbavila  celkem 19 182 poštovních zásilek, z toho obyčejných 15 000, doporučených 2 400,  1782 balíků, je její práce velmi náročná a zodpovědná

                                                                                                       Vladimír Vystavěl

.

Poznámka:
Tato stručná informace o historie pošty v Dolní Bečvě byla zpracována podle zatím dostupných odborných poštovně historických materiálů, kroniky obce, vlastních poznatků autora vč. informací občanů z Dolní Bečvy a okolních obcí, za které jim patří poděkování . 

 Autor článku děkuje předem všem za ochotu a případnou pomoc

poslední aktualizace 17. října 2010