POŠTY NA ROŽNOVSKU  
  Horní Bečva 

 

Před založením poštovního úřadu (v roce 1893) byly poštovní zásilky do obce Horní Bečva doručovány prostřednictvím c.k. poštovního úřadu v Rožnově (otevřen v r 1850 jako sběrna psaní, od r. 1860 poštovní úřad), do jehož okrsku působnosti obec také patřila. Zajišťování poštovních zásilek měl na starosti obecní posel. Od konce r. 1891, kdy byl v provozu poštovní úřad v Hutisku, donášel shromážděné zásilky 3x týdně na poštovní úřad v Hutisku. Z Hutiska přinášel došlé zásilky a ty pak podle možností doručoval adresátům. Doručování zásilek nebyla nijak snadná záležitost, protože doručovací obvod pošty v Horní Bečvě měl kolem 40 km2, při čemž jednotlivé usedlosti a chalupy byly rozptýleny daleko od středu obce na stráních mezi kopci. Zvláště v zimě, kdy napadlo hodně sněhu, bylo doručování zásilek velmi obtížné a někdy pro velké závěje i nemožné.

C.k. poštovní úřad byl v obci Horní Bečva oficiálně otevřen 17. července 1893. Shromážděné zásilky byly zpočátku 3x za týden, později denně dodávány prostřednictvím poštovního posla poštovnímu úřadu v Hutisku, odkud je pak odesílali prostřednictvím poselské jízdy do Rožnova. Po zrušení poštovního spojení z Rožnova do Velkých Karlovic (21.12.1908) byla pak od roku 1909 prodloužena poselská jízda z Rožnova přes Hutisko až na Horní Bečvu. Od té doby bylo udržováno pravidelné denní spojení Rožnova s Horní Bečvou.

Počáteční malý provoz poštovního úřadu v Horní Bečvě se během času značně zvýšil a z malé poštovní expedice se v krátké době stal poštovní úřad II. třídy. Místní doručování zásilek zajišťovaly dvě osoby a to přespolní poštovní sluha a poštovní posel.

První vedoucí tohoto úřadu, tzv. expedientkou byla Růžena Friedrichová, žena místního obchodníka, která úřad vedla od r. 1893 do r. 1908. První místo, kde byl poštovní úřad umístěn, byl pravděpodobně dřevěný dům obchodníka Friedricha (č.50 Na Ratůzi), který ve třicátých letech minulého století vyhořel.. Protože pro umístění poštovního úřadu nebyla v obci vhodná místnost, měnil tento úřad často své místo. Od r. 1910 měl poštovní úřad svou kancelář v domě č.249 - jednopatrové vilce, kterou postavil majitel kamenolomu Jan Vaníček. Ve vilce byl ubytován také tehdejší poštmistr František Lubojacký.V tomto domě byla pošta až do roku 1920, kdy dům koupil MUDr. Přecechtěl, který na Horní Bečvě působil jako místní lékař. Pak se pošta přestěhovala do domu č. 520, poblíž něj je v současné době autobusová zastávka s názvem „Stará pošta„. V tomto domě byla pošta až do roku 1946, ve kterém se přestěhovala do budovy dnešního Obecního úřadu (č. 550). Tam byla pošta až do roku 1972, kdy se přestěhovala do nové budovy č. ..., ve keré je i v současné době. 

Z poštmistrů příp. administrátorů, kteří vedli poštovní úřad na Horní Bečvě je možno jmenovat po sobě tyto:

Růžena Friedrichová, rozená Kývalová (1893 - 1908)

František Dušek, Josef Ščurek, Michal Polák (1908 - 1910)

Vilibald Král (1910 - 1911)

František Lubojacký (1911 - XI/1916)

Marie Hudcová (XII/1916 - 15.8.1921)

Božena Klosová, provdaná Malinová (16.8.1921 - 1946)

Jaroslav Majer (1946 - 31.10.1979)

Jaroslava Tovaryšová (1.11.1979 - X/2002)

Kristína Tylečková (X/ 2002 - VI/2003)

Libuše Krhutová (VI/2003 - dosud)

K označování zásilek používala pošta Horní Bečva v prvních letech činnosti jednokruhové razítko s německo-českým textem OBER BETSCHWA / HORNÍ BEČVA se dnem, měsícem rokem odeslání. Od roku 1907 bylo již používáno dvoukruhové razítko s můstkem s česko-německým textem HORNÍ BEČVA * OBER BEČWA s rozlišovacím písmenem a, s datem obsahujícím den, měsíc a rok.

V letech 1918-1919 bylo používáno česko-německé razítko s textem HORNÍ BEČVA * OBER BEČWA s rozlišovacím písmenem a, které bylo v roce 1919 tzv. ”znárodněno” vylomením německého textu, přičemž bylo omylem vylomeno i rozlišovací písmeno a. Od roku 1920 bylo bylo předchozí razítko nahrazeno novým razítkem Československé pošty s opisem HORNÍ BEČVA * ČSP * s rozlišovacím písmenem a, které bylo požíváno až do roku 1939.

V době okupace (1939-1945) bylo požíváno protektorátní razítko s německo-českým textem OBER BETSCHWA * HORNÍ BEČVA s rozlišovacími písmeny a, b. Tato razítka byla po osvobození (v letech 1945-1947) používána jako znárodněná vylomením německého textu.

Od roku 1947 byla již používána nová československá razítka s textem HORNÍ BEČVA s rozlišovacími písmeny a, b, c s datem sestávajícím ze dne, měsíce,roku a hodiny. Po zavedení poštovních směrovacích čísel bylo poště Horní Bečva přiděleno PSČ 756 57, které se objevilo i na nových poštovních razítkách s rozlišovacími čísly 1, 2, 3 a 4. Zajímavé je to, že i dnes používá pošta Horní Bečva razítko bez PSČ s s rozlišovacím písmenem c. 

Od 17. 7. Do 23.7. 1993 používala pošta Horní Bečva příležitostné razítko ke 100. Výročí založení pošty s opisem HORNÍ BEČVA * 1893 - 1993 * 100 LET , s kresbou horského masivu a poštovní trubky.

K 110. výročí založení pošty používala pošta v Horní Bečvě od 1. do 31. července 2003 na doporučených nálepkách APOST přítisk „ 110 let „ 

Důležitým datem v historii pošty v Horní Bečvě byl 15. červen 1927, od kterého měla také telegrafní úřad a telefonní hovornu. Obec na jejich zřízení přispěla částkou 10.398 Kč a občané 3.270 Kč. V posledních letech historie pošty byl důležitý termín 1.9.1997, kdy byl na poště instalován a uveden do provozu moderní počítačový systém APOST.

Od prvých let činnosti, kdy byli na poštovním úřadu Horní Bečva zaměstnáni mimo poštmistra jen asi 2 zaměstnanci - listonoši, se do dnešních dnů poštovní provoz velmi rozšířil. Pro dnešní obec Horní Bečva, s 2500 stálými obyvateli a od r. 2001 i pro obec Prostřední Bečva s více jak 1600 obyvateli (přes sezónu také s dalšími cca 10 000 hosty a rekreanty ubytovanými v 54 rekreačních střediscích a hotelích a dalších 600 soukromých rekreačních chatách a chalupách i v soukromí v některých rodinných domcích), má dnešních 9 zaměstnankyň co dělat, aby zajistili provoz pošty v tomto rozsáhlém obvodu s rozlohou přes 65 km2. Pět doručovatelek doručí denně do domovních schránek a 71 listovních doručovacích schránek zásilky a starají se také o vybírání 8 poštovních schránek umístěných v obou obcích. Pro doručování má pošta od r. 199. k dispozici terénní osobní automobil Niva. 

Dnešní poštovní úřad odešle a doručí za měsíc průměrně kolem 40000 listovních zásilek, 700 balíků, zajistí příjem a výplatu 3100 peněžních poukázek, výplatu 670 důchodů a pro 800 domácností zajišťuje sdružené inkaso plateb. Pošta Horní Bečva zajišťuje také faxovou službu vč. provozu poštovní banky ČSOB, v rámci které má měsíčně kolem 1000 plateb a výběrů. Směnárna, která je rovněž jednou z činností poštovního úřadu Horní Bečva, zabezpečuje nákup a prodej devizových prostředků. Mimo těchto činností, které přímo souvisí s poštovním provozem zabezpečují zaměstnanci pošty také další komerční služby pro občany jako je: stavební spoření pro Českomoravskou stavení spořitelnu, penzijní připojištění pro Českomoravský penzijní fond, životní pojištění pro Českou pojišťovnu, povinné ručení automobilů pro Českou podnikatelskou pojišťovnu a úvěry v rámci společnosti Home credit. 


Vladimír Vystavěl ©2006


Autor článku děkuje toto cestou všem občanům Horní Bečvy i okolních obcí, kteří mu svými informacemi pomohli upřesnit historii pošty na Horní Bečvě. 

 

 

 

 

 link to: Klub filatelistů Rožnov

poslední aktualizace 16. října 2010

mail to webmaster