|
Dne 20. listopadu 1891 zahájila činnost pošta v tehdejší obci Hutisko (dnes Hutisko-Solanec). Před tímto datem byly poštovní zásilky doručovány prostřednictvím nejbližšího poštovního úřadu v Rožnově pod Radhoštěm, který zajišťoval poštovní služby v rámci c.k. pošty již od 1. listopadu 1850.
Do působnosti poštovního úřadu v Hutisku náležely obce Hutisko, Solanec, Prostřední Bečva a Horní Bečva. Od července 1893 byla ze zdejšího poštovního okrsku vyřazena obec Horní Bečva, která již měla od 17.července 1893 vlastní poštovní úřad.
V roce1901 byl poštovní úřad sloučen s telegrafním úřadem a Hutisko získalo dvakrát denně spojení s již zavedeným poštovním kursem Rožnov pod Radhoštěm-Velké Karlovice. Telegrafní úřad v Hutisku sloužil pro obce Hutisko, Solanec, Prostřední Bečva i Horní Bečva. Od roku 1909, kdy již byly zrušeny poselské jízdy z Rožnova pod Radhoštěm do Velkých Karlovic, byl zaveden denní spoj Rožnov-Hutisko-Horní Bečva. V roce 1924 byl poštovní a telegrafní úřad v Hutisku doplněn telefonem. V době první československé republiky byla poštovnímu úřadu v Hutisku podřízena také nová poštovna, která byla otevřena v Prostřední Bečvě: Ta zajišťovala pouze shromažďování poštovních listovních zásilek, označila je gumovým razítkem PROSTŘEDNÍ BEČVA (HUTISKO) a předala je k další expedici poště v Hutisku. Tam byly zásilky označeny denním razítkem a odtud putovaly k adresátům.
V době protektorátu Čechy a Morava byl poštovní úřadu v Hutisku přejmenován na Solanec pod Soláněm (pravděpodobně od 1.9.1941) a zajišťoval poštovní služby v rozsahu působnosti dřívějšího poštovního úřadu v Hutisku. Tento poštovní úřad pracoval pod stejným názvem i po 2. světové válce až do r. 1960, kdy byly obce Hutisko a Solanec sloučeny. Od tohoto roku byl poštovní úřad Solanec pod Soláněm zrušen a jeho povinnosti převzal stejný poštovní úřad, který změnil název na Hutisko-Solanec. Prakticky od r.. 1938 až do r. 1968 byl poštovní úřad se třemi různými názvy umístěn ve stejném domě č, 462, který byl na území obce Solanec. Po zavedení poštovních směrovacích čísel v r. 1973 obdržel poštovní úřad PSČ 756 62. V rámci modernizace poštovního provozu s.p. Česká pošta výpočetní technikou byl od 26.3.1999 na poště uveden do provozu přepážkový počítačový terminál APOST.
Prvním majitelem c.k. pošty byl od r. 1891 do r. 1904 Josef Válek ze Solánce. Po smrti Josefa Válka vedl poštovní úřad Metoděj Komprda (později změnil jméno na Kopecký), poštovní expedient z povolání. Ten byl v r. 1910, po přeřazení poštovního úřadu v Hutisku do II. tř., 2. stupně, jmenován poštmistrem. Od 1.9.1912 byl poštmistrem Ladislav Majer, který byl do Hutiska přeložen z Pavlovic u Přerova. V té době pracoval na poště jako doručovatel František Barabáš (v jeho domě byla pošta umístěna od r. 1909), který v r. 1929 odešel na invalidní důchod. Od r. 1938 do r. 1949 vykonával funkci poštmistra Emil Kovařík z Hutiska. Po jeho smrti, koncem r. 1949 převzal funkci poštmistra Miloš Kašpar, který na poště v Hutisku pracoval již od r. 1947. Ve funkci poštmistra působil až do r. 1980, kdy odešel pracovat na Okresní správu spojů ve Vsetíně. V létech 1980 až do 1987 vedlo poštu v Hutisku několik administrátorů. Od 1.12 1987 po současnost je první žena, která vykonává funkci poštmistra na poště Hutisko-Solanec, paní Jana Kňazovčíková.
Od svého zřízení v r. 1891 až do r. 1904 byla pošta umístěna v domě Josefa Válka. Potom byla do r. 1905 v domě č. 108 (majitel Julius Tichák-učitel v Hutisku), dále do r. 1909 v domě č. 152 (majitel Ondřej Kysučan-řezník v Solanci) a od r. 1909 v Hutisku v domě č. 25 (majitel František Barabáš z Hutiska). V létech 1938 až 1968 byla pošta umístěna v domě č. 462 (majitelka Emílie Bradáčové z Hutiska). Tento dům zakoupili v r. 1966 manželé Kovářovi, kteří dali poštovnímu úřadu výpověď. V roce 1968 se poštovní úřad přestěhoval do nově vybudované budovy obecního úřadu (č. 512), v jejímž přízemí je umístěn i v současné době
K označování zásilek používal poštovní úřad v Hutisku za období c.k. Rakouskouherské monarchie (od r. 1891 do r. 1918) jednokruhové razítko s opisem HUTISKO s datem sestávajícím ze dne, měsíce a roku. Toto razítko bylo používáno i po vzniku Československé republiky (až do r. 1920).
Československá pošta pak používala dvě nová dvoukruhová razítka. První mělo opis HUTISKO * ČSP * , na můstku s datem sestávajícím ze dne , měsíce a roku a hodiny podání, pod můstkem mělo rozlišovací písmeno a (používáno od r. 1920 do r. 1939). Druhé razítko mělo opis HUTISKO * * *, stejné uspořádání data a rozlišovací písmeno b a bylo používáno od r.1928 do r. 1939.
V období protektorátu Čechy a Morava byla od přejmenování poštovního úřadu používána dvoukruhová razítka s německo-českým opisem * SOLANETZ * SOLANEC pod SOLÁNĚM., s rozlišovacími písmeny a, b, c.
Od května 1945 do r 1947 byla provizorně používána tzv. znárodněná razítka (razítka z doby protektorátu s vylomeným německým textem). Od r.1947 již měla pošta nová razítka III. typu s opisem SOLANEC pod SOLÁNĚM * * *s rozlišovacími písmeny a, b, c. Od roku 1960 (po sloučení obcí Hutisko a Solánec p. Soláněm, již pošta používala razítka IV. typu s novým opisem HUTISKO - SOLANEC * * * s rozlišovacími čísly 1, 2 a 3. Po zavedení poštovních směrovacích čísel v roce 1973 bylo razítko doplněno PSČ a má až po současnost opis 756 62 HUTISKO– SOLANEC * a rozlišovací čísla 1, 2, a 3.
Od prvých let činnosti, kdy byli na poštovním úřadu mimo poštmistra jen jeden nebo dva další zaměstnanci (listonoši), se v posledních letech poštovní provoz podstatně rozšířil. Kolem r.1900 pošta v Hutisku zajišťovala denně odeslání a doručení jen několik, převážně listovních zásilek. Pro dnešní obec ‚ s přilehlými samotami a rekreačními chatami (s více než 2000 obyvateli) na celkové ploše kolem 32 km2 v horském terénu, zajišťují poštovní služby celkem 4 zaměstnanci pošty. Zásilky pro obyvatele Hutiska-Solance, Zákopčí, Na kaní až po úsek Na nové dnes doručují 2 doručovatelé, jeden pěší a jeden pomocí automobilu. Denně projde rukama zaměstnanců pošty kolem 300 listovních zásilek, 25 balíků, musí vyřídit kolem 120 vkladů a výběrů na poštovní poukázky i v rámci Poštovní spořitelny ČSOB a roznesou několika set reklamních materiálů různých firem. Za měsíc vyplatí pošta také 460 důchodů. Jistě se mají co otáčet, aby tento rozsah poštovních služeb zvládli včas a k plné spokojenosti obyvatel obce a rekreantů, kteří obec a okolí po celý rok navštěvují.
Vladimír Vystavěl, ©2002
|
|
